Historie fondů kvalifikovaných investorů v ČR

Poprvé od kupónové privatizace legislativa dává možnost vzniku uzavřených investičních fondů, které byly zakázány po sérii podvodů na investorech z doby kuponové privatizace, kdy tyto fondy byly povinně přeměňovány na otevřené investiční fondy (tzv. povinné otevírání fondů). Opětovná možnost zakládání uzavřených investičních fondů byla ale zpočátku omezena jen pro tzv. kvalifikované investory a doba existence takových fondů byla omezena na maximálně 10 let. Po 10 letech se předpokládalo ukončení činnosti FKI, rozprodej aktiv fondu a rozdělení a vyplacení výnosu z prodeje mezi akcionáře fond. Novela zákona o investičních společnostech a investičních fondech (ZISIF) z roku 2012 umožnila přeměnu FKI na fondy založené na dobu neurčitou. Z hlediska fungování se FKI člení na fondy samosprávné a fondy obhospodařované správcovskými firmami (s licencí investiční společnosti). Některé investiční společnosti byly dokonce založeny se záměrem spravovat pro klienty jejich FKI.

Motivace pro zakládání a provozování FKI byla zpočátku v podstatě dvojí: ta původní, která vycházela z původního záměru vytvářet nové možnosti kolektivního investování a potom druhá motivace, která zpočátku dokonce výrazně dominovala, byla možnost využití FKI jako „daňového vehiklu“, která byla dána tím, že zisky fondů kolektivního investování jsou na rozdíl od jiných obchodních společností (především akciových společností) daněny sazbou 5% na rozdíl od obecné sazby ze zisku ve výši 15%. Více než 90% nově zakládaných FKI bylo zakládáno především jako „daňové vehikly“ a sloužily jako nástroj daňové optimalizace různých podnikatelských skupin a pro nové investory „zvenčí“ bylo prakticky nemožné se podílet na investování (podnikání) takovýchto FKI. Investiční společnosti, které nabízely vytváření a správu takových FKI dokonce využívali marketingové zkratky, že „5 je více než 19“. Využití (zneužití?) legislativy FKI k daňovým optimalizacím vedlo a i dnes vede ke snahám dodatečně tento druh investování (podnikání) regulovat, případně zvýšit jeho zdanění na úroveň ostatních obchodních společností. Několik změn legislativy, které měly využívání „daňových“ FKI omezit nebo zakázat se ale obvykle míjely účinkem a tak výhodný daňový režim pro fondy kolektivního investování, včetně FKI stále platí.

V posledních 10 letech se výrazně změnil poměr mezi FKI ve prospěch těch FKI, které byly primárně zakládány na získávání finančních prostředků od kvalifikovaných investorů, které umožní těmto investorům podílet se na podnikání jednotlivých podnikatelských subjektů (zakladatelů FKI) v různých oborech podnikání a investování a sdílet jak rizika, tak i výnosy plynoucí z těchto investic a podnikání. Zakládání nových FKI primárně jako „daňových vehiklů“ prakticky vymizelo. Obrovský rozmach oboru kolektivního investování, včetně samostatného segmentu FKI, který zažíváme v posledních letech se dá ilustrovat jak na rostoucím počtu samotných FKI, tak i na celkovém objemu majetku, který dnes FKI spravují.